Hluk na pracovišti ve vztahu k BOZP. Kdo a jak provádí měření, a jak hluk snížit?

Vysoký a dlouho trvající hluk může mít neuvěřitelně škodlivé účinky na lidský organizmus. Při opakovaném porušování bezpečnostních pravidel (hygienických limitů hluku) může člověku způsobit nejen bzučení a šumění v uších (tinnitus), ale také například vážné poruchy spánku, duševní poruchy nebo částečnou či dokonce úplnou ztrátu sluchu. Má také velmi negativní vliv na kardiovaskulární systém, ovlivňuje onemocnění trávicího ústrojí, snižuje odolnost proti infekcím a celkovou imunitu lidského organizmu. Jaký má hluk na pracovišti význam ve vztahu k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci? Kdo a jak provádí měření? A jak vlastně expozici hluku na pracovišti snížit nebo úplně eliminovat?

Zvuk a jeho charakteristika

Než se dostaneme k samotnému hluku, řekneme si, co je vlastně zvuk. Zvuk je mechanické vlnění, které umožňuje vyvolat sluchový vjem. Člověk dokáže toto vlnění vnímat individuálně v intervalu přibližně 16 Hz až 20 000 Hz. Důležitou charakteristikou zvuku je hlasitost, tzv. decibel (dB), který je jednotkou hladiny akustického tlaku.

„Hluk je hladina zvuku, která je pro člověka nepříjemná a škodlivá.“

Stupnice - tabulka hladiny hluku

Abyste měli představu o tom, jaká je hladina decibelů v reálném světě, podívejte se na následující tabulku s příklady. Jedná se o přibližné hodnoty.

„K poškození sluchu u člověka může dojít při dlouhodobém působení hluku v rozmezí 85 dB - 110 dB. Například v kanceláři by neměl limit hluku přesáhnout 65 dB.“

Nejhlučnější pracovní prostředí

S hlučným pracovním prostředím se nejčastěji setkáváme u dělnických profesí (stavby, výroba, zemědělství, továrny, práce se stroji), ale také v nákupních centrech, u řidičů z povolání, v gastronomických provozech (hudební kluby a bary) nebo například v callcentrech či školách. S extrémním hlukem se nejčastěji setkávají zvukaři a ostatní pracovníci na koncertech hudební produkce, ale také tam, kde se běžně pracuje s motorovými pilami, bruskami apod.

„Všeobecně se ve společnosti hlučnost stále zvyšuje.“

Ztráta sluchu jako nemoc z povolání

Asi vás překvapí, že právě ztráta sluchu patří v zemích Evropské unie mezi jednu z nejčastějších nemocí z povolání. Ta vzniká při práci, kde průkazně dochází k nadměrné expozici hluku. Za tu se pokládá expozice, při které hladina hluku za osmihodinovou pracovní směnu překračuje 85 dB nebo v případě, kdy špičková hladina frekvenčně neváženého hluku překračuje 140 dB.

Jak změřit hluk na pracovišti?

Měření hluku provádí akreditovaná či autorizovaná laboratoř, nejčastěji pak Krajská hygienická stanice, Státní zdravotní ústav, ale i řada soukromých firem. Aby bylo měření hluku objektivní, je bezpodmínečně nutné, aby bylo prováděno dle předem stanovených podmínek. Měření konkrétního hluku nesmí zkreslovat žádný jiný faktor, například déšť, silný vítr apod. Pokud se měří například hluk strojů ve výrobním procesu, musí se měřit v době obvyklého provozu, nikoliv v době, kdy je jakýmkoliv způsobem provoz omezen. V mnohých případech se musí hluk měřit opakovaně v jiné dny.

Povolení, respektive osvědčení o autorizaci k provádění měření hluku, vibrací a neionizujícího záření, uděluje Státní zdravotní ústav. Zde je seznam autorizovaných laboratoří. Osvědčením a akreditací pověřilo Ministerstvo průmyslu a obchodu Český institut pro akreditaci. Komunálním hlukem se pak zabývá Národní referenční laboratoř.

Jak snížit hluk na pracovišti?

Pokud dojde ke zjištění, že zaměstnanci jsou na pracovišti vystaveni nadměrnému hluku, který může být pro lidský organizmus škodlivý, je vážně dotčena jejich bezpečnost a ochrana zdraví při práci. V takovém případě je nutné zaměstnance ochránit, tedy omezit expozici hluku na povolený limit. Možností, jak to udělat, je spousta. Představíme si některé z nich.

1. Odstraňte nebo zeslabte zdroje hluku
2. Instalujte proti-hlukové bariéry
3. Instalujte zvuko-izolační prvky
4. Použijte osobních ochranné prostředky
5. Změňte technologické a pracovní postupy
6. Navrhněte reorganizaci pracoviště

„Ideální je, když pracoviště navrhne odborník, který bude dbát na prevenci expozice hluku.“

1. Odstraňte nebo zeslabte zdroje hluku

Nejúčinnějším způsobem, jak odstranit nebo alespoň snížit hluk na pracovišti, je začít u zdroje. Například v průmyslu způsobují hluk nejčastěji stroje, zařízení nebo manipulace s předměty či materiálem. Mnohdy stačí opravdu jen málo, ale snížení hluku může být až neuvěřitelné.

• zvažte přesun pracovního místa dále od zdroje hluku
• nainstalujte na motory strojů a zařízení tlumiče - zejména pak u strojů, které způsobují únik plynných látek, nebo zařízení, které jsou ovládány stlačeným vzduchem
• zkontrolujte, zda zařízení, se kterým pracujete, používáte správně - nevhodné používání může mít za následek větší hluk
• proveďte kontrolu všech zařízení - zjistěte, zda nejsou nějaké části povolené, což může způsobovat narážení nebo neskřípání
• prověřte, zda zařízení pracuje přesně tak, jak bylo navrženo - popřípadě ho nechte seřídit či projít revizí
• snažte se omezit vibrace některých materiálů - přidejte jiné materiály, který vibrace pohltí nebo je lépe upevněte, abyste zabránili vibracím, které vydávají nepříjemný hluk (náraz kovu o kov apod.)

2. Instalujte proti-hlukové bariéry

V případě, že z jakéhokoliv důvodu není možné odstranit hluk přímo u zdroje, lze využít technologie, které zajistí jeho zachycení na cestě od zdroje k pracovníkům. Toho lze docílit například instalací proti-hlukových bariér, které je možné umístit buď kolem zařízení samotného nebo přímo kolem pracovníka. Tím dojde k zabránění šíření hluku, které můžete ještě zefektivnit přidáním akustické izolace, která nepříjemné zvuky ještě více absorbuje.

Mezi takové proti-hlukové bariéry patří například akustické panely, stěny nebo záclony ze speciálních akustických materiálů. Pro maximální efektivitu je ale důležité, aby tyto materiály byly umístěny co nejblíž ke zdroji hluku jinak bude docházet k cestování hluku podél bariéry.

3. Instalujte zvuko-izolační prvky

Další možností, jak snížit hluk na pracovišti, je použít izolační prvky, které pohlcují zvuky. Jedná se o protihlukové lisované akustické desky, zvuko-izolační molitany, akustické pěny apod. Jejich účinnost je velmi vysoká. Nelze je ale použít ve všech provozech a navíc bývají velmi drahé.

4. Použijte osobních ochranné prostředky

Použití osobních ochranných prostředků je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak omezit nebo zcela eliminovat hluk na pracovišti. OOPP mají ale také jednu nevýhodu, a to takovou, že jejich nesprávné použití nebo použití z nevědomosti může způsobit naprostou neefektivitu. Jde o to, že některé zvuky mohou být přenášeny do vnitřního ucha přes hlavu a použití například špuntů do uší nemusí mít zcela žádný účinek, i když se může zdát, že reálně to člověku expozici hluku snížilo. Další věcí pak je špatné nasazení OOPP, jehož následky se poznají až za delší dobu.

Mezi nejčastější OOPP pro ochranu sluchu patří špunty do uší (ušní zátky) a proti-hluková sluchátka (mušlové chrániče sluchu).

5. Změňte technologické a pracovní postupy

Pokud je to možné, zkuste změnit pracovní nebo technologický postup tak, aby došlo ke snížení hluku. Pokud nevíte jak, vyhledejte odborníka na optimalizaci hluku na pracovišti. Než ho ale poptáte, zkuste se zamyslet zda:

• není možné práci dělat jinak - více potichu?
• není možné vyměnit hlučné zařízení za méně hlučné?
• není možné zavést nákup nových zařízení či nástrojů, které jsou hlukově ergonomické

6. Navrhněte reorganizaci pracoviště

Zkuste se zamyslet nad celkovou reorganizací pracoviště. Efektivní přemístění některých stanovišť, strojů a přístrojů může výrazně snížit expozici hluku. Doporučujeme se v takových případech poradit s odborníkem na hluk v pracovním prostředí.

• přesuňte hlučné stroje tak, aby byly dál od tichých míst
• použijte kvalitní izolační materiály, které pohlcují hluk
• přehodnoťte pracovní a technologické postupy
• zvažte instalaci proti-hlukových bariér a zvuko-izolačních prvků

„Pro snížení hladiny hluku na pracovišti se můžete poradit i s námi. Je to totiž součást bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.“

Legislativa týkající se hluku

• Zákon č. 258/2000 Sb. - Zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
• Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. - Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
• Nařízení vlády č. 217/2016 Sb. - Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
• Vyhláška č. 561/2006 Sb. - Vyhláška o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku
• Vyhláška č. 523/2006 Sb. - Vyhláška, kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě (vyhláška o hlukovém mapování)