Pokud se na vašem pracovišti zachází s hořlavými látkami, je zcela nezbytné, aby všichni zaměstnanci, kteří s nimi přijdou do styku, znali a chápali všechna bezpečnostní rizika s tím související. Jednou z nejdůležitějších věcí je znát rozdíl mezi hořlavou a vysoce hořlavou látkou. Úroveň rizika, kterou daná látka představuje a fakt, jak snadno může způsobit požár, je často ovlivněno tím, zda je látka hořlavá nebo vysoce hořlavá. Tento článek vám v tom udělá jasno a umožní vám lépe porozumět vlastnostem těchto látek, abyste s nimi mohli na pracovišti bezpečně manipulovat.
Hořlavé a vysoce hořlavé látky se nachází téměř na každém pracovišti. Jedná se zejména o pohonné hmoty, jako je nafta nebo benzín, ale také různá lepidla, ředidla, rozpouštědla, čistidla, barvy, laky, vosky a leštidla. Každý, kdo s těmito a jinými nebezpečnými látkami manipuluje, musí být proškolen z hlediska bezpečnosti práce (BOZP) a požární ochrany (PO). V případě zájmu nás kontaktujte na ŠkoleníBOZP.cz.
Obsah článku:
Hořlavé a vysoce hořlavé látky se liší v závislosti na teplotách, kterým musí být vystaveny, aby se mohly vznítit, tedy hořet. Pamatujte si, že vysoce hořlavé látky se vznítí při nižších teplotách než hořlavé látky. Tato specifická teplota, známá také jako bod vzplanutí, rozděluje tyto dva druhy hořlavin.
Bod vzplanutí je nejnižší teplota, při které nebezpečné látky vytvářejí páry a vznítí se. Tyto teploty se liší podle druhu látky, ale existují určité prahové hodnoty bodu vzplanutí, které je rozdělují na hořlavé a vysoce hořlavé.
Mohlo by vás zajímat: BOZP a pravidla pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi
Teplota vzplanutí je nejnižší teplota, při které se vytvoří nad hladinou hořlavé kapaliny páry, které když se smíchají se vzduchem a přiblíží se k plameni, vzplanou a hned se uhasí. Teplota vzplanutí je také kritériem pro kategorizaci hořlavých látek do tříd nebezpečnosti podle ČSN 65 0201.
Teplotní třída | Teplota vzplanutí |
---|---|
I | do 21 °C |
II | nad 21 °C do 55 °C |
III | nad 55 °C do 100 °C |
IV | Nad 100 °C do 250 °C |
Teplota vznícení je nejnižší teplota, při které se směs par nebo plynů dané látky se vzduchem vznítí, tedy začne hořet. Teplota vznícení je zároveň kritériem pro kategorizaci látek do teplotních tříd podle ČSN 33 0371. Zařazování látek do tříd se dělá za účelem správného provedení elektrických rozvodů v prostředí s nebezpečím výbuchu.
Teplotní třída | Teplota vznícení |
---|---|
T1 | Nad 450 °C |
T2 | Nad 300 °C do 450 °C |
T3 | Nad 200 °C do 300 °C |
T4 | Nad 135 °C do 200 °C |
T5 | Nad 100 °C do 135 °C |
T6 | Nad 85 °C do 100 °C |
Hořlavé látky | Vysoce hořlavé látky |
---|---|
Látka je považována za hořlavou, má-li bod vzplanutí vyšší než 37,8 °C, ale méně než 93,3 °C. | Látka je považována za vysoce hořlavou, má-li bod vzplanutí nižší než 37,8 °C. |
Jsou-li hořlavé a vysoce hořlavé materiály a látky vystaveny teplotě bodu vzplanutí, generují páry, což může způsobit jejich vznícení. Čím nižší je bod vzplanutí, tím vyšší je bezpečnostní riziko. Důvodem je skutečnost, že teplota většiny pracovišť nebude nad nejnižším bodem vzplanutí (37,8 ºC), což znamená, že:
Proto je velmi důležité přesně vědět, jaké hořlavé nebo vysoce hořlavé látky se na vaše pracovišti vyskytují, abyste mohli odpovídajícím způsobem řídit rizika. Například, pokud máte hořlavou látku s bodem vzplanutí 25 °C, její uskladnění pod 25 °C zabrání vytváření výparů, které by se mohly vznítit. Pokud však má látka nižší bod vzplanutí, například -20 °C, budete muset zajistit další kontrolní opatření, abyste zabránili vznícení existujících par.
V následující tabulce jsou uvedeny příklady nejčastějších hořlavých a vysoce hořlavých látek a jejich body vzplanutí a vznícení.
Látka / produkt | Bod vzplanutí | Bod vznícení |
---|---|---|
Benzín automobilový | -24 °C | 220 °C |
Ethanol | 13 °C | 366 °C |
Aceton | -20 °C | 465 - 538 °C |
Methanol | 8 °C | 385 °C |
Propylenoxid | -40 °C | 455 - 465 °C |
Ethylchlorid (Chlorethan) | -43 °C | 510 °C |
Benzen | -11 °C | 555 °C |
Nafta | 52 °C až 82 °C | 220 °C |
Fenol | 79 °C | 605 °C |
Petrolej | 48 °C | 265 °C |
Formaldehyd | 32 °C | 430 °C |
Hydrazin | 52 °C | 270 °C |
Ředidlo C6000 | -8 °C | 450 °C |
Ředidlo S6001 | 13 °C | 265 °C |
Ředidlo S6005 | 14,5 °C | 498 °C |
Ředidlo S6006 | 19,5 °C | 285 °C |
Ředidlo S6300 | 25 °C | 360 °C |
Naftalen | 79 °C | 540 °C |
Hydrazin | 52 °C | 270 °C |
Kyanovodík | -20 °C | 535 °C |
Líh | 13 °C | 404 °C |
Olej automobilový | 90 - 225 °C | 380 °C |
Toluen | 4 °C | 540 °C |
Více informací se dočtete v dokumentu
Požárně technické charakteristiky a technické informace pro potřeby ZPP
Pokud se na vašem pracovišti vyskytují některé z těchto hořlavých látek, materiálů a produktů, je extrémně důležité, abyste pochopili, jak kontrolovat jejich rizikovost. Nebudete-li se o tuto problematiku zajímat, bude vaše pracoviště nebezpečnější a více náchylné k požáru nebo dokonce výbuchu. S tím se pak pojí vznik pracovních úrazů a celá řada problémů.
Hořlavé a vysoce hořlavé látky představují doslova obrovské nebezpečí výbuchu a požáru. Nesprávná manipulace a zacházení s těmito látkami mívá fatální následky a dopad bývá katastrofální, proto je extrémně důležité této problematice věnovat hodně pozornosti.
Vzhledem k nebezpečnosti hořlavých látek se u nich udávají limity, které vyjadřují rozsah mezi nejnižšími a nejvyššími koncentracemi par ve vzduchu, které se mohou vznítit (hořet) a vybuchnout.
Například dolní mez hořlavosti a výbušnosti benzínu je 1,4 %, přičemž horní hranice hořlavosti a výbušnosti je 7,6 %. Z toho plyne, že benzín se může vznítit (začít hořet), je-li ve vzduchu jeho koncentrace mezi 1,4 a 7,6 %. Koncentrace par benzínu pod 1,4 % je malá na to, aby benzín hořel. Naopak koncentrace benzínových par nad 7,6 % je dostatečně velká na to, aby benzí začal hořet.
Pamatujte si ale, že limity hořlavosti a výbušnosti jsou orientační a slouží jako přibližné vodítko, nikoliv jako 100% přesná hranice mezi bezpečím a nebezpečím.
Zapomenout bychom neměli ani na samovznícení, které u hořlavých a vysoce hořlavých látek také hrozí. Samovznícení znamená, že se látka nebo materiál samovolně zapálí, a to bez vnějších příčin, jako je jiskra nebo plamen. Nejčastěji používané hořlavé a vysoce hořlavé látky (kapaliny) se mohou samovznítit při teplotách v rozmezí 300 - 550 °C. Tomuto tématu se budeme věnovat v některém z našich dalších článků.
Je důležité a zcela nezbytné, abyste zabránili kontaktu hořlavé nebo vysoce hořlavé látce se zdrojem zapálení, zejména pak v případě, že se jedná o materiály, které mohou vytvářet páry nebo dokonce výbušnou atmosféru. V opačném případě by mohla být ohrožena bezpečnost požární ochrany.
U některých látek, zejména kapalin, jsou vyžadovány přísnější kontroly. Důvodem je fakt, aby se minimalizovalo nebezpečí vzniku požáru, zejména pak v závislosti na jejich bodu vzplanutí. Proto prvním krokem, který byste měli udělat, je zkontrolovat bezpečnostní listy všech látek se kterými manipulujete a se kterými na vašem pracovišti nakládáte.
Zákon vyžaduje, aby všechny nebezpečné látky byly dodávány spolu s bezpečnostními listy. Ty poskytují důležité informace, které vám pomohou se rozhodnout, jaké bezpečnostní postupy jsou pro danou látku nezbytné.
Dle pokynů Evropské unie by měly bezpečnostní listy obsahovat ucelené informace o dané látce, např. bodu vzplanutí těkavých kapalin, které jsou klasifikovány jako hořlavé. Zaměstnavatelé a zaměstnanci by je měli používat jako zdroj informací o nebezpečnosti a bezpečnostních opatřeních. Na základě těchto informací lze určit, jaká konkrétní bezpečnostní opatření je třeba provést pro bezpečnou práci s těmito látkami.
Mohlo by vás zajímat: 3 základní bezpečnostní pravidla, jak předejít výbuchu v chemickém průmyslu
Substituce je jedním z prvních kroků v hierarchii kontroly. Proto byste měli, pokud je to možné, vyměnit vysoce rizikové látky za ty, u kterých je nižší riziko vzniku požáru.
Ať už skladujete nebezpečné látky kdekoliv, je pro odstranění jejich par z budovy rozhodující ventilace - dostatečné odvětrávání. Tím se minimalizuje šance, že dojde k požáru.
Zajistěte, aby nebezpečné látky byly skladovány na místě s dostatečnou požární odolností a aby nikdy nepřesahovaly maximální povolenou kapacitu skladu. Je velmi důležité skladovat hořlavé látky a vysoce hořlavé látky v uzavřených nádobách, jako je sklo nebo plast. Pokud to není možné, musí být kontejnery náležitě uzemněny, aby se zabránilo statickému náboji. Kromě toho musíte udržovat všechny možné zdroje vznícení mimo skladovací prostor a zajistit, aby dveře skladovacích prostor byly zavřené.
Nikdy neskladujte nekompatibilní látky pohromadě, protože v případě požáru to může způsobit nekontrolovatelnou situaci.
Pokud můžete ovládat teplotu skladu pomocí termostatu, abyste omezili výpary, pozorně ji sledujte. Všechny úložné kontejnery a skladovací nádoby by měly být umístěny vždy mimo přímé sluneční záření.
Dekantace je metoda, při níž dochází k oddělování kapaliny od pevné látky opatrným sléváním kapaliny, zatímco pevná látka zůstane usazená na dně nádoby. Zaměstnanci se musí řídit pravidly dekantačního procesu, aby bylo zajištěno, že nedojde k rozlití. Konkrétně musí vždy dekantovat do řádně označených a vhodných nádob. Zároveň nesmí pracovníci nádobu znovu použít pro jiné látky, aby nedošlo k těkavé reakci.
Vaše pracoviště by mělo mít pouze minimum nebezpečných látek, které jsou nezbytné k udržení provozu firmy. Nepřeplňujte sklady, protože to může zhoršit dopad případné nehody.
Pokud už znáte základní bezpečnostní požadavky vztahující se k hořlavým a vysoce hořlavým látkám, můžete relativně snadno minimalizovat rizika požáru na vašem pracovišti. Vždy věnujte pozornost bezpečnostním listům a dodržujte veškerá školení týkající se nebezpečných materiálů, látek a kapalin.
Vyberte ze seznamu:
● Jsem zaměstnavatel
● Jsem živnostník (mám-li zaměstnance)
● Jsem majitel objektu
● Jsem developer/investor