Legionelóza neboli legionářská nemoc způsobená bakterií Legionella je podle statistických dat SZÚ stále na vzestupu. Zatímco v roce 2009 bylo v ČR zaznamenáno zhruba 25 případů, v roce 2019 už to bylo případů 280. Co je legionářská nemoc (legionelóza), jaká jsou rizika a zdroje nákazy bakterií Legionella a jak se preventivně bránit proti této nebezpečné nemoci se dočtete v této publikaci.
Obsah článku:
Legionelóza (z lat. Legionella), známá také jako legionářská nemoc či v mírnějších projevech nákazy pontiacká horečka, je vážná, potenciálně smrtelná plicní infekce nejčastěji způsobená patogenní gramnegativní bakterií Legionella pneumophila.
Legionella se přirozeně vyskytuje v půdě a přírodních vodních tocích, kde pro člověka díky nízké koncentraci nepředstavuje významnější riziko. Obávaná je však v potrubních ventilačních a vodovodních systémech, boilerech, výtokových soustavách (vodovodní baterie, sprchy), chladících věžích, klimatizacích a vzduchotechnice. Obvykle se šíří vdechováním kontaminovaného aerosolu (vodní párou), ale při polknutí kontaminované vody se riziko nákazy výrazně snižuje.
Inkubační doba legionářské nemoci je 2 až 10 dní, v ojedinělých případech až 20 dní. Mezi nejčastější příznaky patří zejména:
Tyto příznaky pravděpodobně nezačnou ihned poté, co jste vystaveni kontaminovanému zdroji vody, protože onemocnění může trvat dny nebo dokonce týdny, než se rozvine. Během několika dní se postupně zhoršuje.
Historie legionářské nemoci sahá do roku 1976, kdy se v americké Filadelfii sešlo u příležitosti 58. výročního sjezdu legie asi 4000 členů Pensylvánské státní americké legie (organizace vojenských veteránů z 2. světové války) včetně jejich přátel a rodin. Během několika dní vypukla epidemie způsobující těžké zápaly plic, jejíž příčina byla pravděpodobně způsobena chladícími jednotkami klimatizace hotelu, kde někteří účastníci oslav byli ubytováni. Nakazilo se 221 osob, přičemž 34 z nich zemřelo.
Legionářská nemoc způsobená bakterií Legionella podle statistik Státního zdravotnického ústavu v České republice stále roste. Zatímco v roce 2009 bylo v ČR podle SZÚ zaznamenáno zhruba 25 případů nákazy, v roce 2019 už to bylo 280 případů. Šíření onemocnění je proto stále aktuální a měla by mu být věnována patřičná pozornost.
Legionářskou nemocí se můžete nakazit, pokud vdechnete drobné kapičky vody obsahující bakterie Legionella způsobující infekci. Nejrizikovější místa nákazy jsou tam, kde je voda skladována při teplotách, které podporují její životaschopnost, což je 25 °C - 55 °C, přičemž bakterie přestává růst při teplotě nad 60 °C. Často jsou to hotely, nemocnice nebo kanceláře, ve kterých se bakterie dostane do vodovodního potrubí. Méně častá je pak nákaza v domácnostech.
Protože způsob přenosu na člověka se děje zejména prostřednictvím vdechnutí kontaminovaného vodního aerosolu, největší riziko představují vodovodní systémy, které tvoří jemné vodní páry:
Výskyt onemocnění způsobené Legionellou je asi dva a půl krát častější u mužů než u žen. Mezi nejvíce ohrožené patří zejména kuřáci, diabetici, lidé starší 50 let věku, lidé trpící chronickým onemocněním nebo zhoršenou imunitou, ale také lidé s vážnými potížemi dýchacích cest, s poruchou ledvin, nádorovým onemocněním nebo po chemoterapii či transplantaci.
V minulosti byla smrtnost tohoto onemocnění přibližně 30%, v současnosti se pohybuje mezi 5 % až 15 %. U osob, které trpí respiračními a imunitními poruchami, je smrtnost podstatně vyšší - stále se pohybuje kolem 30 %!
Riziko expozice Legionelle je vystavena většina pracovišť, protože téměř všechna používají vodovodní systém, případně sprchy nebo klimatizační jednotky či jiná vzduchotechnická zařízení. Podle EU-OSHA (Evropská agentura pro BOZP) nejsou rizika této bakterie specifická pro konkrétní odvětví či pracoviště, avšak zvýšené riziko kontaminace představují:
Mezi prioritní preventivní opatření proti nákaze legionelózou je kontrola teploty vody a pravidelná údržba potrubních vodovodních a ventilačních systémů.
Váš vodní systém by měl být navržen a udržován tak, aby nedocházelo k teplotám vody podporující růst Legionelly. Studená voda by měla být skladována a distribuována pod 20°C, teplá voda by měla mít teplotu vyšší než 60 °C. Pokud jsou instalovány termostatické směšovací ventily, měly by být co nejblíže výstupu. To pomáhá zabránit tomu, aby voda o teplotách podporující růst Legionelly zůstala v systému.
Vyhnout se nebezpečným teplotám vody (25 °C - 55 °C) je jen jedním ze způsobů, jak kontrolovat riziko legionářské choroby. Kontrola teploty ale zůstává primární prevencí ve většině standardních vodních systémů.
Růst Legionelly podporují další podmínky, např. pomalu protékající či stojatá voda nebo přítomnost kalu, vodního kamene, rzi, řas a dalších organických látek, které fungují jako zdroj potravy. Udržování horké a studené vody je nejlepší způsob, jak zůstat v bezpečí před legionářskou nemocí. Je důležité vyhodnotit rizika ve vašich vodních systémech a přijmout vhodná opatření k jejich kontrole. To platí zejména ve větších budovách nebo složitých potrubních systémech.
Efektivní při eliminace bakterie Legionella je také:
Zapomínat by se nemělo ani na udržování dobrého psychického a fyzického zdraví jedince, včetně životosprávy, jako je kvalitní stravování a dostatečný spánek. I tyto faktory přispívají k prevenci proti nákaze legionelózou.
Nezapomeňte na to, že existuje zvýšené riziko tam, kde je voda uložena (uskladněna) dlouhodobě, protože to dává bakteriím čas na růst a rozmnožování. Dobře udržovaný a spravovaný vodní systém by měl zabránit růstu bakterií Legionella. To bude často zahrnovat kombinaci regulace teploty, monitorování a údržby. Riziko Legionelly ve vodních systémech proto musí být řízeno a pravidelně kontrolováno. Proveďte posouzení rizik vodního systému a zaveďte nezbytná opatření k jejich případnému odstranění. Pokud si nevíte rady, obraťte se na nás nebo si prostudujte níže uvedené publikace:
Vyberte ze seznamu:
● Jsem zaměstnavatel
● Jsem živnostník (mám-li zaměstnance)
● Jsem majitel objektu
● Jsem developer/investor