Mimořádná událost. Definice, druhy a řešení prostřednictvím IZS

Tento článek poskytuje ucelené informace o tom, co je mimořádná událost. Shrnuje vše od definice přes druhy až po její řešení. Podrobně popisuje také hlavní činnost integrovaného záchranného systému (IZS), který je hlavním výkonným orgánem pro vyhodnocení a zásah při mimořádných událostech.

Obsah článku:

• Co je mimořádná událost
• Druhy mimořádných událostí
• Řešení mimořádné události

Co je mimořádná událost

Mimořádná událost je událost způsobená činností člověka nebo přírodními vlivy, která může ohrožovat zdraví a životy lidí, majetek nebo životní prostředí a vyžaduje záchranné práce k odvrácení nebo omezení působení rizik a likvidační práce k odstranění způsobených následků.

Jedná se tedy o závažnou situaci způsobující celou řadu negativních následků. Může to být např. zranění fyzické osoby v souvislosti s výkonem práce, havárie automobilu, požár, povodeň, pandemie, ale také sabotáž nebo teroristický čin. Mimořádná událost je definována v § 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému.

Mimořádnou událost lze definovat také jako nenadálou, neočekávanou, časově a prostorově omezenou událost, která vznikne v souvislosti s provozem technických zařízení, neodborným či neopatrným zacházením s chemickými a jinými nebezpečnými látkami nebo jiným nebezpečím způsobeným lidskou chybou či chybou technickou. Taková událost je často spojena s bezpečností a ochranou zdraví při práce (BOZP) nebo požární ochranou (PO).

Druhy mimořádných událostí

Mimořádné události mohou být způsobené činností člověka, přírodními vlivy, ale také v souvislosti s výkonem práce. Podle příčiny je lze rozdělit do několika skupin, které uvádíme níže včetně příkladů, na mimořádné události:

Způsobené přírodními vlivy

• záplava,
• lesní požár,
• zemětřesení,
• lavina,
• tornádo/orkán,
• sesuv půdy,
• krupobití,
• sněhové kalamity,
• erupce vulkánu,
• extrémní vedro/sucho,
• epidemie/pandemie (onemocnění lidí),
• epizootie (onemocnění zvířat),
• epifytie (onemocnění rostlin),
• přemnožení parazitů a škůdců.

Způsobené lidskou činností

• hromadné dopravní havárie,
• havárie způsobené nedbalostí,
• sabotáž,
• teroristický útok,
• válka,
• přepadení,
• vloupání,
• nepokoje,
• žhářství,
• letecká katastrofa,
• železniční neštěstí.

Způsobené technickou chybou

• požár,
• výbuch,
• radiační havárie,
• ropná havárie,
• zřícení domu,
• únik čpavku z chladícího zařízení,
• únik chloru z úpravny vody,
• letecká katastrofa,
• železniční neštěstí.

Řešení mimořádné události

Vyhodnocení a zásah (záchranné a likvidační práce) při mimořádné události řeší obvykle složky integrovaného záchranného systému (IZS).

Do základních složek IZS jsou zařazeny:

• Hasičský záchranný sbor (HZS), který je současně hlavním koordinátorem IZS,
• jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany (krajští, podnikoví a dobrovolní hasiči),
• poskytovatelé zdravotnické záchranné služby (ZZS),
• Policie České republiky (PČR).

Do ostatních podpůrných složek IZS dále patří:

• obecní a městské policie,
• vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil (armáda ČR),
• ozbrojené bezpečnostní sbory (celní správa, vězeňská služba, GIBS, BIS aj.),
• ostatní záchranné sbory,
• orgány ochrany veřejného zdraví (Ministerstvo zdravotnictví, Krajské hygienické stanice, zdravotní ústavy),
• havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby (plynárenská, vodní a elektrikářská služba, Česká pošta, Báňská záchranná služba, Letecká záchranná služba aj.),
• Záchranný tým Českého červeného kříže,
• zařízení civilní ochrany (evakuační, zásobovací a dekontaminační zařízení, týmy první pomoci, nouzového přežití a organizované humanitární pomoci aj.),
• neziskové organizace a sdružení občanů, které je možné využít k záchranným a likvidačním pracím (Asociace dobrovolných záchranářů ČR, z.s. apod.),
• Horská služba ČR,
• Vodní záchranná služba ČČK,
• Skalní záchranná služba ČČK.

Stupně poplachu podle závažnosti situace

IZS drží nepřetržitou pohotovostní službu (24/7/365) a v případě vzniku mimořádné události vyhlásí po příjezdu na místo poplach. Ten vyhlašuje vždy velitel zásahu, a to na základě poplachového plánu, který má několik stupňů podle závažnosti.

• 1. stupeň poplachu
• 2. stupeň poplachu
• 3. stupeň poplachu
• zvláštní stupeň poplachu

Vznikne-li mimořádná událost, aktivuje se traumatologický plán. Ten vypracovává zdravotnická záchranná služba, která zároveň určí stupeň aktivace plánu podle počtu postižených osob.

• 1. stupeň = 0 až 10 postižených osob
• 2. stupeň = 11 až 100 postižených osob
• 3. stupeň = 101 až 1000 postižených osob
• zvláštní stupeň = nad 1000 postižených osob

Traumatologický plán určuje, kolik bude do mimořádné události zahrnuto výjezdových skupin ZZS, jak bude řešen převoz postižených osob včetně výběru zdravotnických zařízení, jaké konkrétní síly IZS bude povolán a případně, jak bude probíhat koordinace spolupráce s ostatními složkami IZS.