Přečtěte si odpovědi na nejdůležitější otázky týkající se problematiky bezpečnosti práce v souvislosti s prací na osamoceném pracovišti. Dozvíte se vše podstatné o tom, kdo je osamocený pracovník, jaké má povinnosti on i jeho zaměstnavatel, co se smí a nesmí a jak zajistit, aby pracoval v bezpečném a životu neohrožujícím prostředí.
Obsah článku:
Jaký je rozdíl mezi osamoceným a osamělým pracovníkem?
Nepleťte si pojem osamocený a osamělý pracovník. Není to jedno a to samé.
-
Osamocený pracovník je pracovník, který je na svém pracovišti sám bez přímého dohledu, tedy ten, který pracuje samostatně.
-
Osamělý pracovník je neprovdaný (svobodný), ovdovělý nebo rozvedený zaměstnanec.
Můžete se setkat také s pojmem samostatně pracující zaměstnanec. Ten vykonává svou práci sám, ale se zajištěným dohledem.
Tento článek se věnuje pouze problematice osamoceného pracovníka a samostatně pracujícího zaměstnance.
Kdo je osamocený pracovník?
Osamocená práce se týká velmi širokého spektra pracovníků a činností, nejen zaměstnavatelů a zaměstnanců, ale i osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Osamocení pracovníci mohou být jak údržbáři potrubí, kanalizace nebo sil (práce v uzavřených prostorech), tak osoby provozující práci z domova v režimu home office (administrativa, práce na počítači).
Osamocený pracovník je ten, který pracuje bez zajištění přímého dohledu. Je to tedy každý, kdo pracuje sám, včetně dodavatelů, osob samostatně výdělečně činných a zaměstnanců.
Mezi osamocené pracovníky patří:
-
lidé pracující v zařízení, ve kterém pracuje pouze jedna osoba, např. v malých dílnách, kioscích, čerpacích stanicích, obchodech apod.,
-
lidé pracují odděleně od ostatních, např. v továrnách, skladech, výzkumných a školících zařízeních, centrech volného času apod.,
-
lidé, kteří pracují mimo běžnou pracovní dobu, např. uklízeči, bezpečnostní pracovníci, pracovníci speciální výroby, údržby nebo oprav atd.,
-
lidé, kteří pracují mimo pracoviště, např. na stavbách, instalacích zařízení, údržbě a čištění, opravách elektrických zařízení, opravách výtahů atd.,
-
pracovníci v zemědělství a lesnictví,
-
servisní pracovníci, poštovní doručovatelé a kurýři, sociální pracovníci, domácí pomocníci, osobní zdravotní sestry, deratizátoři (hubení škůdců), řidiči, inženýři, architekti, realitní agenti, obchodní zástupci a podobní odborníci pracující v domácích i komerčních provozech.
Může být zaměstnanec sám na pracovišti?
Ano, zaměstnanec může pracovat sám - osamoceně, ale jeho zaměstnavatel musí splňovat hned několik povinností:
-
organizovat práci a nastavit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady BOZP,
-
zajistit, aby zaměstnanci na pracovišti se zvýšeným rizikem nepracovali osamoceně bez dohledu zaměstnance kolegy, případně může ochranu zajistit jinak (vysílačka, alarm apod.),
-
před zahájením práce osamoceného zaměstnance provést hodnocení (posouzení) rizik,
-
řádně proškolit a seznámit zaměstnance s potenciálními riziky a pravidly dorozumívání a komunikace.
Může být zaměstnanec sám na noční směně?
Žádný konkrétní předpis nezakazuje, aby zaměstnanec nemohl provádět práci sám na noční směně. Při práci v noci je však zaměstnavatel povinen řídit se zvláštními podmínkami, jako je příplatek za noční směnu, zvláštní ochrana zaměstnanců pracujících v noci, provádění častějších zdravotních prohlídek nebo omezená pracovní doba. Více se dočtete v článku Práce v noci - příplatky, omezení, lékařské prohlídky a povinnosti zaměstnavatele.
Kdy nesmí zaměstnanec pracovat osamoceně?
Existují také situace, při kterých nesmí zaměstnanec provádět práci osamoceně. Jedná se o:
-
Riziková pracoviště, zejména místa, kde hrozí nebezpečí výbuchu, pád z výšky nebo do hloubky, utonutí, otrava, zasypání apod. Pokud není možné v těchto místech provádět pracovní činnost ve více lidech, ale pouze osamoceně, musí zhotovitel zajistit, aby byl zaměstnanec řádně seznámen s pravidly komunikace a dorozumívání pro případ nehody, a zároveň stanovit efektivní formu dohledu a pravidelné kontroly zaměstnance, pro případ poskytnutí okamžité první pomoci.
-
Odlehlá pracoviště, na kterých není zajištěn dohled, se nesmí provádět osamocená práce při výkopových pracích od hloubky 1,3 m.
-
V chlazených místnostech nesmí být zaměstnanec sám bez kontroly déle než jednu hodinu.
-
Kácení stromů nebo polomů, práce s motorovou pilou.
-
Práce ve výškách na stojících stromech.
Specifika při těžbě dřeva
Při těžbě dřeva je zaměstnavatel povinen provádět pravidelnou kontrolu minimálně každých 30 minut. Jedná-li se o práci v obtížných pracovních podmínkách, za kterou je považováno např. kácení stromů u dráhy, pozemních komunikací nebo značených turistických cest, při kterém může být ohroženo zdraví nebo život ostatních osob podílejících se na kácení lesa, je povinen zajistit trvalý dozor jedné nebo více osob.
Jakým rizikům mohou být osamocení pracovníci vystaveni?
Mezi rizika, s nimiž se mohou osamocení pracovníci setkat, patří:
-
nehody nebo mimořádné události vzniklé při práci, včetně nedostatečného poskytnutí první pomoci,
-
nemožnost si přivolat první pomoc - nedostatečná reakce na nouzovou situaci,
-
fyzické násilí ze strany veřejnosti - směnárny, veřejné noční provozy, čerpací stanice apod.,
-
pracovní stres způsobený samotou a nedostatkem kontaktu s ostatními lidmi,
-
práce často v nepředvídatelném a nebezpečném prostředí aj.
Jedna z nejrizikovějších činností osamocených pracovníků je práce v uzavřeném prostoru - potrubí, kanalizace, sila, zásobníky sypkých hmot, studny apod.
Jaké povinnosti má osamocený pracovník?
-
Řídit se a dodržovat pokyny BOZP od zaměstnavatele.
-
Okamžitě přerušit práci, není-li možné v ní bezpečně pokračovat.
-
O přerušení práce bezodkladně informovat zaměstnavatele nebo vedoucího směny.
-
Věnovat přiměřenou péči o vlastní bezpečnost a zdraví.
-
Chránit bezpečnost a zdraví ostatních osob.
-
Spolupracovat na bezpečnostních postupech zaměstnavatele.
-
Používat nástroje a další vybavení řádně a v souladu s příslušnými bezpečnostními pokyny a zaškolením.
-
Nezneužívat zařízení poskytované pro bezpečnost a zdraví.
-
Hlásit všechny nehody, zranění a jiné nebezpečné či mimořádné události.
Jaké povinnosti má zaměstnavatel vůči osamocenému zaměstnanci?
-
Zajistit před zahájením prací hodnocení rizik v souladu s osamocenou prací.
-
Stanovit účinná preventivní opatření k potlačení nebo úplné eliminaci rizik na osamoceném pracovišti.
-
Zajistit, aby zaměstnanci nepracovali bez pravidelné kontroly.
-
Provést školení zaměstnanců týkající se nejen obecné bezpečnosti, ale hlavně pravidel dorozumívání a komunikace.
-
Zajistit bezpečné a zdravé pracovní prostředí.
-
Nastavit pracovní postupy tak, aby se dodržovaly zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP).
Co když posouzení rizik ukáže, že není možné, aby práci bezpečně vykonával osamocený pracovník?
Pokud posouzení rizik ukáže, že není možné, aby práci bezpečně vykonával osamocený pracovník, měla by být přijata opatření pro poskytnutí okamžité první pomoci. Pokud osamocený pracovník pracuje na pracovišti jiného zaměstnavatele, měl by tento zaměstnavatel informovat zaměstnavatele tohoto pracovníka o veškerých rizicích a kontrolních opatřeních, která je třeba přijmout a dodržovat. Může to být klíčová pomoc při posuzování rizika.
Jaká kontrolní opatření by mohla být zavedena, aby se minimalizovalo riziko úrazu osamoceného pracovníka?
Posouzení rizik má za cíl nastavit kontrolní opatření, která mají být zavedena, aby se vyloučila nebo alespoň minimalizovala zjištěná rizika. Tato kontrolní opatření mohou zahrnovat:
-
pravidelná komunikace: mobilní telefon, vysílačka apod.,
-
provádění pravidelných kontrol,
-
automatická výstražná zařízení, např. alarmy, senzory pohybu, automatické systémy tísňových zpráv apod.,
-
školení správných postupů, např. kódových slov pro potenciálně násilné situace v kombinaci s komunikací pomocí mobilního telefonu,
-
používání osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP),
-
zdravotní dohled, lékárničky a školení,
-
implementace standardních operačních postupů (SOP),
-
zamykání a zajištění pracoviště,
-
provádění správných postupů hlášení incidentů,
-
poskytování poradenství atd.
Jaké problémy by měl zaměstnavatel řešit při plánování bezpečných pracovních podmínek pro osamocené pracovníky?
Při vytváření bezpečných pracovních podmínek pro osamocené pracovníky musí zaměstnavatelé znát zákony a předpisy, které se mohou vztahovat na jejich konkrétní pracovní činnost. Poté musí posoudit, zda mohou lidé, kteří pracují samostatně, splnit požadavky této pracovní činnosti. Při plánování těchto bezpečných pracovních opatření je třeba se zabývat následujícími otázkami:
Lze rizika spojená s prací adekvátně řídit jednou osobou?
Osamocení pracovníci by neměli být vystaveni většímu riziku než ostatní zaměstnanci. To může vyžadovat další opatření k řízení rizik. Bezpečnostní opatření by měla brát v úvahu běžnou práci a předvídatelné nouzové situace, např. požár, selhání zařízení apod. Zaměstnavatelé by měli identifikovat situace, kdy lidé pracují sami, a klást si otázky, jako například:
-
Představuje pracoviště pro osamoceného pracovníka zvláštní riziko?
-
Existuje bezpečná cesta dovnitř a ven pro jednu osobu? Může bezpečně manipulovat s nezbytným zařízením pro dočasný přístup, jako jsou přenosné žebříky, jedna osoba?
-
Existuje na pracovišti riziko násilí, zejména z řad veřejnosti?
-
Jsou ženy zvláště ohrožené, pokud pracují samostatně?
-
Jsou mladí pracovníci zvláště ohroženi, pokud pracují sami?
Je daná osoba zdravotně způsobilá a vhodná k osamocené práci?
Zkontrolujte, zda osamocení pracovníci nemají žádné zdravotní potíže, které by je mohly ohrozit. V případě potřeby vyhledejte lékařskou pomoc. Zvažte jak rutinní práci, tak předvídatelné nouzové situace, které mohou jednotlivci způsobit další fyzickou a psychickou zátěž.
Jaké školení je vyžadováno k zajištění způsobilosti v otázkách BOZP?
Školení je zvláště důležité tam, kde je omezený dohled nad kontrolou, vedením a pomocí v situacích nejistoty. Školení může být zásadní, aby se zabránilo panickým reakcím v neobvyklých situacích. Osamocení pracovníci musí být dostatečně zkušení a plně rozumět rizikům a preventivním opatřením. Zaměstnavatelé by měli stanovit limity toho, co lze a co nelze dělat, když pracujeme sami. Měli by zajistit, aby zaměstnanci byli kompetentní vypořádat se s novými nebo neobvyklými situacemi, které jsou nad rámec školení, např. kdy ukončit práci a požádat o radu nadřízeného nebo kolegy.
Jak bude na osamocenou osobu dohlíženo?
I když osamocení pracovníci nemohou podléhat neustálému dohledu, je stále povinností zaměstnavatele zajistit jejich bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Dohled může pomoci zajistit, aby zaměstnanci pochopili rizika spojená s jejich prací a aby byla provedena nezbytná bezpečnostní opatření. Vedoucí zaměstnanci mohou také poskytnout pokyny v situacích nejistoty. Při kontrole postupu a kvality práce lze často provádět dohled nad bezpečností a ochranou zdraví. Může mít podobu pravidelných návštěv na místě v kombinaci s diskusemi, ve kterých jsou nastoleny otázky bezpečnosti a ochrany zdraví.
Rozsah požadovaného dohledu závisí na souvisejících rizicích a schopnosti osamoceného pracovníka identifikovat a řešit bezpečnostní a zdravotní problémy. Někdy může být důležité dohlížet a kontrolovat zaměstnance, kteří jsou nováčky, právě prochází školením, vykonávají práci, která představuje zvláštní rizika, nebo se zabývají novými situacemi. Požadovaná úroveň dohledu je na rozhodnutí vedení, které by mělo vycházet z výsledků hodnocení rizik, tzn. čím vyšší je riziko, tím vyšší je požadovaná úroveň dohledu. Nemělo by být ponecháno na jednotlivcích, aby rozhodli, zda potřebují pomoc či nikoliv.
Jaká opatření by měla platit pro osamoceného pracovníka v případě nouze?
-
Posouzení rizik by mělo identifikovat předvídatelné události. Na jejich základě by měl být osamocený pracovník schopen správně reagovat a řešit mimořádnou událost.
-
Měly by být stanoveny nouzové postupy a všichni zaměstnanci by s nimi měli být řádně seznámeni, aby věděli, jak je v případě nouze aplikovat.
-
Osamocení pracovníci by měli mít přístup k odpovídajícím zařízením první pomoci a mobilní pracovníci by měli mít u sebe lékárničku vhodnou k ošetření lehkých zranění.
-
Hodnocení rizika může občas naznačovat, že osamocení pracovníci potřebují školení v oblasti první pomoci.
Existují zvláštní faktory, které je třeba vzít v úvahu pro osamocené pracovníky pracující izolovaně nebo na vzdáleném místě?
U osamoceného pracovníka, který je na vzdáleném místě, je třeba vzít v úvahu následující faktory:
-
Jak dlouho by měla práce trvat a jak často by se měl pracovník hlásit?
-
Má pracovník možnost bezpečného vstupu do a výstupu z pracovního místa, a to zejména mimo běžnou pracovní dobu?
-
Existuje přístup k přiměřenému odpočinku, hygieně, občerstvení, sociálním zařízením a zařízením první pomoci pro osamoceného pracovníka?
-
Mohou záchranné služby přistupovat k místu případné havárie bez překážek?
-
Máte připravený scénář, jak postupovat v nejhorší možné situaci?
Co když pracuji z domova na home office?
Zaměstnavatel má stejnou odpovědnost za bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců, kteří pracují z domova, jako za ostatní zaměstnance. I v takovém případě by měl mít zaměstnavatel nad zaměstnancem pravidelný dohled a zajistit dostatečná opatření k tomu, aby se předešlo styku s riziky a pracovním úrazům.
Mohlo by vás zajímat: Posouzení rizik při práci z domova na home office